Josef Gottfried Riedel

pražský a vídeňský psychiatr

Josef Gottfried Riedel, od roku 1868 von Riedel (17. ledna 1803 Frýdlant – 7. listopadu 1870 Vídeň), byl psychiatr.

Josef Gottfried Riedel
Narození17. ledna 1803
Frýdlant
Úmrtí7. listopadu 1870 (ve věku 67 let)
Vídeň
Povolánípsychiatr
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Byl synem frýdlantského soukeníka, absolvoval městskou školu ve Frýdlantu a reálku v Praze na Malé Straně. Za účelem pokrytí nákladů pokytoval doučovací lekce. Za podpory Kristiána Kryštofa Clam-Gallase vystudoval filozofii a medicínu na Karlově univerzitě v Praze. V roce 1830 získal doktorát z medicíny.

Od roku 1829 byl sekundárním lékařem v pražské léčebně duševně chorých v bývalém klášteře sv. Kateřiny.[1] V roce 1831, během epidemie, vedl největší cholerovou nemocnici ve Lvově. V roce 1835 byl vězeňsky a policejní lékař a lékař v Praze. V roce 1837 se stal primářem a ředitelem pražské léčebny duševně chorých. Jeho přičiněním byla tato léčebna v roce 1842 oddělena od pražské Všeobecné nemocnice a dostala novou budovu, postavenou v letech 1839 až 1846. V letech 1847 až 1851 působil také jako zásobovací ředitel všech pražských nemocnic a dobročinných ústavů.

V roce 1851 byl povolán do léčebny duševně chorých ve Vídni, kde také inicioval reorganizaci a novou stavbu.

Byl prezidentem Asociace pro psychiatrii a neurologii. V roce 1859 se stal vládním radou a obdržel Rytířský kříž Řádu železné koruny III. třídy, po kterém v roce 1868 následovalo povýšení do dědičného rytířského stavu. Byl také příjemcem komandérského kříže Řádu Guadeloupe. V roce 1911 byla po něm pojmenována Riedelgasse ve Vídni-Hietzingu.

Význam

editovat

Josef Gottfried von Riedel byl v 19. století v Rakousku a v sousedních zemích významným inovátorem tzv. humanistické psychiatrie. V důsledku svého pokrokového přístupu bojoval proti tehdy běžným donucovacím opatřením vůči hospitalizovaným pacientům, místo toho prosazoval cílenou podporu a zaměstnávání duševně nemocných a byl vyhledávaným odborníkem. Byl konzultant v léčbě mexické císařovny (1864–1867) Charlotty Belgické.

  • Prag's Irrenanstalt und ihre Leistungen in den Jahren 1827, 1828 und 1829 ... mit 4 eith. Tafeln, Prag Calve 1830 (disertační práce).
  • Die asiatische Brechruhr nach den in Galizien gemachten Erfahrungen und Beobachtungen. Prag, Haase Söhne, 1832
  • Prags Irrenanstalt. Prag 1837.
  • Ärztliche Berichte über die k. k. Irren-Heil- und Pflegeanstalt zu Wien (1858 ff.).

Reference

editovat

V tomto článku byl použit překlad textu z článku Josef Gottfried von Riedel na německé Wikipedii.

  1. Axel Karenberg, Marcella Lippert: Irrenhäuser in Prag (1600–1900). In: Würzburger medizinhistorische Mitteilungen. Band 13, 1995, S. 336 a 339.

Literatura

editovat
  • SEIBT, Ferdinand; LEMBERG, Hans; SLAPNICKA, Harry. Biographisches Lexikon zur Geschichte der böhmischen Länder. München: R. Oldenbourg ISBN 978-3-486-55973-6. 
  • Österreichisches biographisches Lexikon: 1815 - 1950. Bd. 9: Rázus, Martin - Savić, Žarko / redigiert von Eva Obermayer-Marnach. Příprava vydání Eva Obermayer-Marnach, Peter Csendes, Leo Santifaller, Österreichische Akademie der Wissenschaften. 2., unveränderte Aufl. vyd. Svazek 9. Wien: Verl. der Österreich. Akad. der Wiss 448 s. ISBN 978-3-7001-1483-3.