Tuva

republika Ruské federace ležící na jižní Sibiři
Další významy jsou uvedeny na stránce Tuva (rozcestník).

Tuva, plným názvem Tuvinská republika (rusky Республика Тыва nebo Тува́, tuvinsky Тыва Республика), je republika Ruské federace ležící na jižní Sibiři. Žije zde 336 651 obyvatel (2021) na rozloze 168 604 km². Hlavním městem je Kyzyl. Je začleněna do Sibiřského federálního okruhu.

Tuvinská republika
Республика Тыва
Тыва Республика
Tuvinská republika – znak
znak
Geografie
Hlavní městoKyzyl
Souřadnice
Rozloha170 500 km²
Časové pásmoUTC+7[1]
Geodata (OSM)OSM, WMF
Obyvatelstvo
Počet obyvatel307 930 (2010[2])
Hustota zalidnění1,8 obyv./km²
Jazykruština, tuvinština
Národnostní složeníTuvinci, Rusové
Náboženství62 % tibetský buddhismus, 8 % tengrismus a šamanismus, 1 % protestantství, 1 % pravoslaví, 1 % ostatní křesťanství
Správa regionu
StátRuskoRusko Rusko
Nadřazený celekRuskoRusko Rusko
Druh celkurepublika Ruské federace
Vznik24. května 1991
Hlava[pozn. 1]Vladislav Chovalyg
Mezinárodní identifikace
Označení vozidel17
Oficiální webrtyva.ru
Logo Wikimedia Commons multimediální obsah na Commons
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Historie

editovat

Do 18. století zemi kontrolovali Mongolové, poté ji, jako součást Vnějšího Mongolska, ovládla čchingská Čína a to až do roku 1911. Roku 1860 začalo ruské osidlování, na základě rusko-čínské smlouvy.[zdroj?] Během první čínské (sinchajské) revoluce v roce 1911 oblast obsadila ruská vojska a Tuva se stala formálně nezávislou pod ruským protektorátem. Během ruské občanské války zemi obsadili bolševici a v roce 1921 vyhlásili nezávislou Tuvinskou lidovou republiku (Tannu Tuva). Ta trvala až do roku 1944, kdy ji anektoval SSSR. O legálnosti tohoto aktu se v Tuvě dodnes vedou spory.[zdroj?]

Tannu-Tuva, Tannu-Tuva Ulus, tuvsky Tangdy-Tyva, byl původní název Tuvské republiky vzniklé v srpnu 1921. Tento název platil až do přijetí ústavy z roku 1926. Od té doby se užíval název Tuvská aratská republika (zkr. TAR), který se do ruštiny obvykle překládal jako Tuvinskaja Narodnaja Respublika (Tuvská lidová republika).

Přírodní poměry

editovat

Větší část republiky se nachází na náhorní plošině o průměrné nadmořské výšce 600 m. Tu obklopují vysoké hory – ze severní strany Západní Sajan (pohoří Sajany) a z jihu pohoří Tannu-Ola s nejvyšší horou Mongun Tajga (3 351 m). Podnebí je drsné, kontinentální, s průměrnými teplotami −32 °C v lednu a 18 °C v červenci.

Vodní zdroje

editovat

Téměř všechny řeky náleží k povodí Jeniseje. Hlavní řekou je Horní Jenisej, jehož dvě zdrojnice Velký a Malý Jenisej se stékají v Kyzylu. Západní část Tuvy odvodňuje levý přítok Jeniseje, řeka Chemčik. Na jihu ústí řeka Tes Chem do bezodtokého jezera Uvs núr. Většina řek má horský charakter. Jezera jsou převážně ledovcového nebo tektonického původu. Nacházejí se v Tuvinské kotlině (Nojo-chol, Todža, Many-chol) a také v horách na západě Tuvy (Chindiktig-chol, Kara-chol, Sut-chol). V Tuvinské kotlině se dále nachází průtočné jezero Čagytaj s odtokem a také bezodtoká jezera Chadyn a Čeder. V Uvsunurské kotlině na hranicích s Mongolskem se kromě bezodtokého jezera Uvs núr nachází ještě průtočné jezero Tere-chol.

Obyvatelé

editovat

Asi 82 % obyvatel tvoří turkičtí Tuvinci, Rusů je 16,3 % a mají převahu hlavně ve městech. Mezi nejrozšířenější náboženství patří tibetský buddhismus, šamanismus a pravoslaví.

Ekonomika

editovat

Kromě zemědělství (chovu sobů, jaků a velbloudů) je rozvinuta těžba nerostných surovin (hlavně uhlí, kobalt, zlato, železná ruda), kovozpracující, dřevozpracující a potravinářský průmysl. Většina průmyslu se nachází kolem hlavního města Kyzyl a druhého největšího města Ak-Dovurak.

Tuva nemá napojení na železnici. V roce 2018 bylo ohlášeno obnovení prací na 411 km dlouhé železnici z Kyzylu do Kuragina v Krasnojarském kraji.[3]

Další města

editovat

Ak-Dovurak, Čadan, Šagonar, Turan

Poznámky

editovat
  1. Namísto dřívějšího prezidenta nosí představitel republiky od roku 2007 titul Hlava republiky Tuva (Глава Республики Тыва).

Reference

editovat
  • V tomto článku byly použity informace z Velké sovětské encyklopedie, heslo „Тувинская автономная советская социалистическая республика“.
  1. Ruský federální zákon 248-ФЗ Moskva: Правительство Российской Федерации, 2014-07-21 [cit. 2014-11-05]. (rusky) 
  2. Городскoe и сeльcкoe населениe пo субъектам Российской Федерации [online]. Moskva: Федеральная служба государственной статистики, 2011 [cit. 2012-03-18]. Dostupné v archivu pořízeném dne 2012-04-24. (rusky) 
  3. Строительство долгожданной железной дороги Кызыл – Курагино, которая станет первой в Туве, начнется осенью РЖД-Партнер.Ру, 22. 8. 2018.

Související články

editovat

Externí odkazy

editovat