Ufa: Porovnání verzí

Ufa ; Уфа / Өфө
	; znak ; vlajka
Poloha
Souřadnice	54°43′34″ s. š., 55°56′51″ v. d.
Nadmořská výška	150 m n. m.
Časové pásmo	UTC+5
Stát	Rusko
Federální okruh	Povolžský
Republika	Baškortostán
Administrativní dělení	7 rajónů
	; Republika Baškortostán na mapě Ruska
	Ufa
Rozloha a obyvatelstvo
Rozloha	707,9 km²
Počet obyvatel	1 115 560 (2017)
Hustota zalidnění	1 575,8 obyv./km²
Etnické složení	Rusové (přes 50 %), Tataři (30 %), Baškirové (16 %), Kazaši, Ukrajinci a další
Náboženské složení	pravoslaví a sunnitský islám
Správa
Starosta	Ratmir Mavlijev
Vznik	1586
Oficiální web	www.ufacity.info
Telefonní předvolba	+7 347
PSČ	450000-450999
Označení vozidel	02 a 102
	multimediální obsah na Commons
	Některá data mohou pocházet z datové položky.

Interaktivně procházet historii

← Přejít na předchozí porovnání

Smazaný obsah Přidaný obsah

VizuálníWikitext

V textu

Aktuální verze z 16. 5. 2024, 23:40

Ufa (rusky Уфа, adjektivum: уфимский (ufimskij); baškirsky Өфө) je město v Ruské federaci, správní středisko autonomní republiky Baškortostán a jedno z nejdůležitějších center chemického průmyslu v Rusku. Nachází se při ústí řeky Ufy (Karaidel) do řeky Bělé (Agidel), 1520 km východně od Moskvy, nedaleko pohoří Ural (Ufa je tedy jedním z nejvýchodnějších měst Evropy). Žije zde přibližně 1,12 milionu^[2] obyvatel.

Historie[editovat | editovat zdroj]

Nejdříve na tomto místě byla v roce 1574 založena pevnost oddílem ruských střelců. Status města získala Ufa v roce 1586. V 17. století už byla Ufa důležitým obchodním centrem na cestě z evropského Ruska na Sibiř. Od roku 1708 náleželo město ke Kazaňské gubernii, v letech 1728–44 bylo centrem samostatné provincie. V roce 1744 se Ufa stala součástí Orenburské gubernie. V letech 1773-4 přečkala čtyřměsíční obsazení vojsky Jemeljana Pugačova. V roce 1789 zde byla zřízena Muslimská duchovní správa pro celé Rusko v čele s muftím. V roce 1865 se Ufa stala centrem Ufské gubernie.

S výstavbou Samarsko-zlatoustské železnice (1888) a zavedením paroplavby na řece Bělé (splavné od května do října) došlo k rychlému rozvoji průmyslu; ke konci století tu bylo již na 30 průmyslových podniků různé velikosti. Mezi lety 1918 a 1919 během ruské občanské války bylo město ovládáno na čas bělogvardějci. Stalo se jedním z opěrných bodů Československých legií. ^[3]Od roku 1922 je Ufa hlavním městem Baškortostánu – autonomní republiky Baškirů. V meziválečném období a po Velké vlastenecké válce Ufa zažila prudký rozvoj zejména chemického průmyslu.

Hospodářství a doprava[editovat | editovat zdroj]

Místní průmyslové závody vyrábějí strojírenská zařízení pro těžbu, podnik UMPO – součást NPO Saturn – výroba plynových turbín,^[4] dále se zde vyrábějí plasty, rafinuje se ropa a zpracovávají se potraviny.

Ve městě se nachází stanice Transsibiřské magistrály. Z letiště v Ufě odlétají spoje do 27 měst Ruska a Společenství nezávislých států. Stavba ufského metra je opakovaně odkládána, páteř MHD tedy tvoří tramvaje, autobusy a trolejbusy.

V noci ze 3. na 4. června 1989 se poblíž Ufy stalo nejhorší železniční neštěstí v dějinách Ruska i SSSR: obrovská exploze zemního plynu, který unikl z plynovodu poblíž železnice, smetla dva osobní vlaky a připravila o život 575 lidí.^[5]

Obyvatelstvo[editovat | editovat zdroj]

Zhruba polovinu z milionu obyvatel Ufy tvoří Rusové 530 000 (rok 2002), zbytek zejména Tataři (294 400) a Baškirové (155 000), jejichž podíl díky migraci a vyšší porodnosti poměrně rychle stoupá na úkor Rusů. Mezi významnější menšiny patří také Čuvaši, Ukrajinci a Mordvinci.

Kultura[editovat | editovat zdroj]

Ufa je sídlem Ufského vědeckého centra Ruské akademie věd a Akademie věd republiky Baškortostán. Na vysokých a středních školách Ufy studuje přes 68 000 studentů. Město má 8 divadel, 27 muzeí, filharmonii a stálý cirkus.

Město je rodištěm spisovatele Sergeje Aksakova a malíře Michajla Něsterova.

Považováno za hlavní město ruského rapu.

Sport[editovat | editovat zdroj]

FK Ufa – fotbalový klub založený 23. prosince 2010^[6]
Salavat Yulaev – hokejový klub hrající v KHL

Partnerská města[editovat | editovat zdroj]

Osobnosti[editovat | editovat zdroj]

Sergej Timofejevič Aksakov (1791–1859), ruský spisovatel
Sergej Dovlatov (1941–1990), ruský spisovatel a novinář
Elvira Nabiullinová (* 1963), ruská ekonomka a politička
Igor Kravčuk (* 1966), ruský a sovětský obránce v ledním hokeji
Andrej Čerkasov (* 1970), bývalý ruský profesionální tenista, bronzový medailista z LOH 1992
Děnis Afinogenov (* 1974), ruský profesionální hokejista
Zemfira (* 1976), ruská zpěvačka, muzikantka, básnířka a skladatelka
Sophie Milman (* 1984), ruská jazzová zpěvačka žijící v Kanadě
Anton Babikov (* 1991), ruský biatlonista a mistr světa ze štafety mužů na Mistrovství světa v biatlonu 2017
Daniil Kvjat (* 1994), vůbec nejúspěšnější ruský jezdec Formule 1 a jeden z nelepších jezdců týmu Scuderia Toro Rosso
Morgenštern (* 1998), ruský rapper

Galerie[editovat | editovat zdroj]

Na obrázku je vidět obchodní pasáž „Gostinnyj dvor“ z roku 1825, hotel „Holiday inn“ a nové apartmány.
Centrum města
Ufa na začátku 20. století.
foto: Sergej Prokudin-Gorskij
Etnografické a archeologické muzeum
Puškinova ulice v historickém jádru města je v této části zastavena budovami převážně z 19. století
Historická budova z poloviny 19. století na Leninově ulici v historickém jádru města
Secesní budova z roku 1907, nacházející se v centru města

Odkazy[editovat | editovat zdroj]

Reference[editovat | editovat zdroj]

↑ Ruský federální zákon 248-ФЗ Moskva: Правительство Российской Федерации, 2014-07-21 [cit. 2014-11-05]. (rusky)
↑ ^a ^b Dostupné online.
↑ PRECLÍK, Vratislav. Masaryk a legie, váz. kniha, 219 str., vydalo nakladatelství Paris Karviná ve spolupráci s Masarykovým demokratickým hnutím, 2019, ISBN 978-80-87173-47-3, s. 12–25, 30–120, 140–148
↑ http://www.interfax-russia.ru/Povoljie/news.asp?id=165284&sec=1679
↑ Soviet Union Hard Lessons and Unhappy Citizens Archivováno 25. 2. 2009 na Wayback Machine. Time, 19. 6. 1989.
↑ Добро пожаловать, «Уфа»!, rusfootball.info (rusky)

Externí odkazy[editovat | editovat zdroj]

Obrázky, zvuky či videa k tématu Ufa na Wikimedia Commons
Slovníkové heslo Ufa ve Wikislovníku
Oficiální stránky města Archivováno 18. 3. 2016 na Wayback Machine.

Pahýl

Tento článek je příliš stručný nebo postrádá důležité informace.
Pomozte Wikipedii tím, že jej vhodně rozšíříte. Nevkládejte však bez oprávnění cizí texty.

[1] Ruský federální zákon 248-ФЗ Moskva: Правительство Российской Федерации, 2014-07-21 [cit. 2014-11-05]. (rusky)

[0b9815fb69b8714958ecbedd02443dc7d1c3f030-2] Dostupné online.

[3] PRECLÍK, Vratislav. Masaryk a legie, váz. kniha, 219 str., vydalo nakladatelství Paris Karviná ve spolupráci s Masarykovým demokratickým hnutím, 2019, ISBN 978-80-87173-47-3, s. 12–25, 30–120, 140–148

[4] ttp://www.interfax-russia.ru/Povoljie/news.asp?id=165284&sec=1679

[5] Soviet Union Hard Lessons and Unhappy Citizens Archivováno 25. 2. 2009 na Wayback Machine. Time, 19. 6. 1989.

[ws-6] Добро пожаловать, «Уфа»!, rusfootball.info (rusky)

[1]

@@ Řádek 1: / Řádek 1: @@
 {{Různé významy}}
+{{Infobox - sídlo světa
+  | jméno = Ufa
-{{Infobox sídla světa
-| jméno = Ufa
+| jméno =
+  | obrázek =
-| orig.jméno = Ufa / Өфө
+  | popisek = Ufa
-| foto = Soubor:Мечеть Хамза Уфа.jpeg
+  | vlajka = Flag of Ufa.svg
-| popisek.foto = Sídliště s mešitou ''Chamza Ufa''
-| znak = Soubor:Ufa-arms.jpg
+| znak = arms.
+  | časové pásmo = [[UTC+05:00|UTC+5]]<ref>[[s:ru:Федеральный зако�� от 01.07.2014 № 248-ФЗ|Ruský federální zákon 248-ФЗ]]{{Citace elektronické monografie|datum vydání = 2014-07-21|datum přístupu =2014-11-05|vydavatel = Правительство Российской Федерации |místo = [[Moskva]]|jazyk = ru}}</ref>
-| vlajka = Soubor:Flag of Ufa (Bashkortostan).png
+  | stát = Rusko
-|
+  | pojem vyššího celku = [[Federální okruhy Ruska|Federální okruh]]
-| stát = Rusko
-| pojem.vyšší.celek = [[federální okruhy Ruské federace|federální okruh]]
+|  = [[ federální okruh]]
+  | pojem nižšího celku = [[Republiky Ruské federace|Republika]]
-| název.vyšší.celek = [[Soubor:Sin bandera.svg|20px]] [[Povolžský federální okruh|Povolžský]]
+  | název nižšího celku = [[Baškortostán]]
-| pojem.nižší.celek = [[autonomní republika]]
+  | pojem celku 3 =
-| název.nižší.celek = [[Soubor:Flag of Bashkortostan.svg|20px]] [[Baškortostán]]
+  | název celku 3 =
-| admin.děl = 5 [[rajón]]ů
+  | administrativní dělení = 7 [[rajón]]ů
-| rozloha = 753,7
+  | mapa = Map of Russia - Bashkortostan (Crimea disputed).svg
-| obyvatelé = 1 021 458
+  | velikost mapy = 265px
-| rok = 2008
+  | popisek mapy = Republika Baškortostán na mapě Ruska
-| hustota = 1360
+  | loc-map = {{LocMap |Baškortostán|label= Ufa|position= bottom|label_size =100|lat_deg= 54|lat_min= 45|lat_sec= 0|lon_deg = 55|lon_min= 58|lon_sec = 0|float= center|caption= |width=265}}
-| etnické.složení = [[Rusové]] (přes 50 %), [[Tataři]] (30 %), [[Baškirové]] (16 %), [[Kazaši]], [[Ukrajinci]] a další
-| nábož.složení = [[Ruská pravoslavná církev|pravoslaví]] a [[sunna|sunnitský]] [[islám]]
+| složení = [[  ]]  [[]] [[]]
+  | náboženské složení = [[Ruská pravoslavná církev|pravoslaví]] a [[sunna|sunnitský]] [[islám]]
-| souřadnice = {{coor dms|55|44|0|N|s|55|58|0|E|v|city_region:RU_type:range_scale:500000}}
+  | starosta = Ratmir Mavlijev
-| nad.výš = 150
+  | web = http://www.ufacity.info/
-| PSČ = 644
-| telefon = +7 3812
+|  = +7
+  | psč = 450000-450999
-| starosta = Pavel Kačkajev
-| web = www.ufacity.info/
-| mapa = Soubor:Ufaineurope.png
 }}
+'''Ufa''' ({{Vjazyce2|ru|Уфа}}, [[adjektivum]]: {{Cj|ru|уфимский}} (ufimskij); {{Vjazyce2|ba|Өфө}}) je město v [[Rusko|Ruské federaci]], správní středisko [[autonomní republika|autonomní republiky]] [[Baškortostán]] a jedno z nejdůležitějších center chemického průmyslu v Rusku. Nachází se při ústí řeky [[Ufa (řeka)|Ufy]] (Karaidel) do řeky [[Belaja (přítok Kamy)|Bělé]] (Agidel), 1520&nbsp;km východně od [[Moskva|Moskvy]], nedaleko pohoří [[Ural]] (Ufa je tedy jedním z nejvýchodnějších měst [[Evropa|Evropy]]). Žije zde {{Počet obyvatel}} obyvatel.
-'''Ufa''' ({{vjazyce2|ru|Уфа}}, [[adjektivum]]: Уфимский, ufimskij; {{vjazyce2|ba|Өфө}}) je město v [[Ruská federace|Ruské federaci]], správní středisko [[autonomní republika|autonomní republiky]] [[Baškortostán]] a jedno z nejdůležitějších center chemického průmyslu v Rusku. Nachází se při ústí řeky [[Ufa (řeka)|Ufy]] do řeky [[Belaja (přítok Kamy)|Bělé]] (Agidel), 1520 km východně od [[Moskva|Moskvy]], nedaleko pohoří [[Ural]] (Ufa je tedy jedním z nejvýchodnějších měst [[Evropa|Evropy]]). V roce [[2008]] se počet obyvatel pohyboval mírně nad hranicí jednoho milionu.
 == Historie ==
+Nejdříve na tomto místě byla v roce [[1574]] založena pevnost oddílem ruských střelců. Status města získala Ufa v roce [[1586]]. V [[17. století]] už byla Ufa důležitým obchodním centrem na cestě z evropského Ruska na [[Sibiř]]. Od roku [[1708]] náleželo město ke [[Kazaň]]ské gubernii, v letech 1728–44 bylo centrem samostatné [[provincie]]. V roce [[1744]] se Ufa stala součástí [[Orenburská gubernie|Orenburské gubernie]]. V letech [[1773]]-4 přečkala čtyřměsíční obsazení vojsky [[Jemeljan Pugačov|Jemeljana Pugačova]]. V roce [[1789]] zde byla zřízena [[Muslimská duchovní správa (Rusko)|Muslimská duchovní správa]] pro celé Rusko v čele s [[muftí]]m. V roce [[1865]] se Ufa stala centrem [[Ufská gubernie|Ufské]] [[gubernie]].
-[[Soubor:Ufa prokudin.jpg|thumb|left|Ufa na začátku 20. století.<br /><small>foto: [[Sergej Prokudin-Gorskij]]</small>]]
-[[Soubor:Набережная реки Белой.jpg|thumb|left|Nábřeží řeky Bělé]]
-Nejdříve na tomto místě byla v roce [[1574]] založena pevnost oddílem ruských střelců. Statut města získala Ufa v roce [[1586]]. V [[17. století]] už  byla Ufa důležitým obchodním centrem na cestě z evropského Ruska na [[Sibiř]]. Od roku [[1708]] náleželo město ke [[Kazaň]]ské gubernii, v letech 1728–44 bylo centrem samostatné [[provincie]]. V roce [[1744]] se Ufa stala součástí [[Orenburg]]ské [[gubernie]]. V letech [[1773]]-4 přečkala čtyřměsíční obsazení vojsky [[Jemeljan Pugačev|Jemeljana Pugačeva]]. V roce [[1789]] zde byla zřízena [[Muslimská duchovní správa (Rusko)|Muslimská duchovní správa]] pro celé Rusko v čele s [[muftí]]m. V roce [[1865]] se Ufa stala centrem [[Ufská gubernie|Ufské]] [[gubernie]].
-S výstavbou [[Samara|Samarsko]]-[[Zlatousť|zlatouťské]] [[železnice]] ([[1888]]) a zavedením paroplavby na řece Bělé (splavné od května do října) došlo k rychlému rozvoji průmyslu; ke konci století tu bylo již na 30 průmyslových podniků různé velikosti. Mezi lety [[1918]] a [[1919]] během ruské občanské války bylo město ovládáno na čas [[bělogvardějci]]. Od roku [[1922]] je Ufa hlavním městem Baškortostánu – autonomní republiky [[Baškirové|Baškirů]]. V meziválečném období a po [[Velká vlastenecká válka|Velké vlastenecké válce]] Ufa zažila prudký rozvoj zejména chemického průmyslu.
+S výstavbou [[Samara|Samarsko]]-[[]] [[železnice]] ([[1888]]) a zavedením paroplavby na řece Bělé (splavné od května do října) došlo k rychlému rozvoji průmyslu; ke konci století tu bylo již na 30 průmyslových podniků různé velikosti. Mezi lety [[1918]] a [[1919]] během ruské občanské války bylo město ovládáno na čas [[bělogvardějci]]. Od roku [[1922]] je Ufa hlavním městem Baškortostánu – autonomní republiky [[Baškirové|Baškirů]]. V meziválečném období a po [[  válka|Velké vlastenecké válce]] Ufa zažila prudký rozvoj zejména chemického průmyslu.
 == Hospodářství a doprava ==
 Místní [[průmysl]]ové [[závod]]y vyrábějí strojírenská zařízení pro těžbu, dále se zde vyrábějí [[plast]]y, rafinuje se [[ropa]] a zpracovávají se [[Potravina|potraviny]].
 Ve městě se nachází stanice [[Transsibiřská magistrála|Transsibiřské magistrály]]. Z letiště v Ufě odlétají spoje do 27 měst [[Rusko|Ruska]] a [[Společenství nezávislých států]]. Stavba [[Metro v Ufě|ufského metra]] je opakovaně odkládána, páteř MHD tedy tvoří tramvaje a trolejbusy.
 V noci ze 3. na 4. června [[1989]] se poblíž Ufy stalo nejhorší [[železniční neštěstí]] v dějinách Ruska i SSSR: obrovská exploze zemního plynu, který unikl z plynovodu poblíž železnice, smetla dva osobní vlaky a připravila o život 575 lidí.<ref>[http://www.time.com/time/magazine/article/0,9171,957976-3,00.html Soviet Union Hard Lessons and Unhappy Citizens] [[Time]], 19. 6. 1989.</ref>
 == Obyvatelstvo ==
-Zhruba z milionu obyvatel Ufy tvoří [[Rusové]]	(530 000 v roce [[2002]]), zbytek zejména [[Tataři]] (294 400) a [[Baškirové]] (155 000), jejichž podíl díky migraci a vyšší porodnosti poměrně rychle stoupá na úkor Rusů. Mezi významnější menšiny patří také [[Čuvaši]], [[Ukrajinci]] a [[Mordvinci]].
+Zhruba z milionu obyvatel Ufy tvoří [[Rusové]]530 000  [[2002]]), zbytek zejména [[Tataři]] (294 400) a [[Baškirové]] (155 000), jejichž podíl díky migraci a vyšší porodnosti poměrně rychle stoupá na úkor Rusů. Mezi významnější menšiny patří také [[Čuvaši]], [[Ukrajinci]] a [[Mordvinci]].
 == Kultura ==
-Ufa je sídlem Ufského vědeckého centra [[Ruská akademie věd|Ruské akademie věd]] a Akademie věd republiky [[Baškortostán]]. Na vysokých a středních školách Ufy studuje přes 68 000 studentů. Město má 7 divadel, 6 muzeí, filharmonii a stálý cirkus.
+Ufa je sídlem Ufského vědeckého centra [[Ruská akademie věd|Ruské akademie věd]] a Akademie věd republiky [[Baškortostán]]. Na vysokých a středních školách Ufy studuje přes 68 000 studentů. Město má  divadel,  muzeí, filharmonii a stálý cirkus.
 Město je rodištěm spisovatele [[Sergej Timofejevič Aksakov|Sergeje Aksakova]] a malíře [[Michail Vasiljevič Něstěrov|Michajla Něsterova]].
+Považováno za hlavní město ruského rapu.
+== Sport ==
+* [[FK Ufa]] – fotbalový klub založený 23. prosince 2010<ref name=ws>[http://www.rusfootball.info/rss/1146278018-dobro-pozhalovat-ufa.html Добро пожаловать, «Уфа»!], rusfootball.info {{ru}}</ref>
+* [[Salavat Julajev Ufa|Salavat Yulaev]] – hokejový klub hrající v KHL
 == Partnerská města ==
+* {{partnerské město|Ankara}}
-*{{flagicon|Turkey}} '''[[Ankara]]''', [[Turecko]]
+* {{partnerské město|Halle (Saale)}}
-*{{flagicon|Germany}}{{flagicon|Saxony}} '''[[Halle]]''', [[Sasko]]
-*{{flagicon|Philippines}} '''[[Las Pinas]]''', [[Filipíny]]
+*{{ Las PinasFilipíny
+* {{partnerské město|Astana|rok=2010}}
+== Osobnosti ==
+* [[Sergej Timofejevič Aksakov]] (1791–1859), ruský spisovatel
+* [[Sergej Dovlatov]] (1941–1990), ruský spisovatel a novinář
+* [[Elvira Nabiullinová]] (* 1963), ruská ekonomka a politička
+* [[Igor Kravčuk]] (* 1966), ruský a sovětský obránce v ledním hokeji
+* [[Andrej Čerkasov]] (* 1970), bývalý ruský [[Profesionální sport|profesionální]] [[Tenis|tenista]], bronzový medailista z [[Letní olympijské hry 1992|LOH 1992]]
+* [[Děnis Afinogenov]] (* 1974), ruský profesionální hokejista
+* [[Zemfira]] (* 1976), ruská zpěvačka, muzikantka, básnířka a skladatelka
+* [[Sophie Milman]] (* 1984), ruská jazzová zpěvačka žijící v Kanadě
+* [[Anton Babikov]] (* 1991), ruský [[Biatlon|biatlonista]] a mistr světa ze [[Mistrovství světa v biatlonu 2017 – štafeta mužů|štafety mužů]] na [[Mistrovství světa v biatlonu 2017]]
+* [[Daniil Kvjat]] (* 1994), vůbec nejúspěšnější ruský jezdec [[Formule 1]] a jeden z nelepších jezdců týmu [[Scuderia Toro Rosso]]
+* [[Morgenštern (rapper)|Morgenštern]] (* 1998), ruský rapper
+== Galerie ==
+<gallery>
+Soubor:Věrchnětorgové náměstí, Ufa.jpg|Na obrázku je vidět obchodní pasáž „Gostinnyj dvor“ z roku 1825, hotel „Holiday inn“ a nové apartmány.
+Soubor:Ufa Indoor Market.JPG|Centrum města
+Soubor:Ufa prokudin.jpg|Ufa na začátku 20. století.<br />foto: [[Sergej Prokudin-Gorskij]]
+Soubor:Ufa museum 3.jpg|Etnografické a archeologické muzeum
+Soubor:Puškinova ulice v historickém jádru města.jpg|Puškinova ulice v historickém jádru města je v této části zastavena budovami převážně z 19. století
+Soubor:Historická budova z poliviny 19. století na Leninově ulici v historickém jádru města.jpg|Historická budova z poloviny 19. století na Leninově ulici v historickém jádru města
+Soubor:Secesní budova z roku 1907, nacházející se v centru města.jpg|Secesní budova z roku 1907, nacházející se v centru města
+</gallery>
+== Odkazy ==
 == Reference ==
 <references/>
 == Externí odkazy ==
 {{Commonscat}}
+* {{Wikislovník|heslo=Ufa}}
-* [http://www.ufacity.info/ Oficiální stránky města]
+* [http://www.ufacity.info/ Oficiální stránky města] {{Wayback|url=http://www.ufacity.info/ |date=20160318143611 }}
-* [http://bashinform.ru/ Oficiální zpravodajský portál Bashinform]
-* [http://bashnews.ru/ zpravodajský portál Bashnews]
-* [http://www.gorodufa.ru/ Stránky městské Glavarchitektury, obsahují také mapy města a informace k dějinám]
+{{Pahýl}}
 {{Rusko}}
-{{geo dms|55|44|0|N|s|55|58|0|E|v|city_region:RU_type:range_scale:500000}}
+{{Autoritní data}}
-[[Kategorie:Města v Rusku]]
+{{Portály|Rusko|Geografie}}
-[[Kategorie:Baškortostán]]
-[[af:Oefa]]
+[[:]]
+[[Kategorie:Města v Baškortostánu]]
-[[ar:أوفا]]
+[[Kategorie:Hlavní města v Ruské federaci]]
-[[ba:Өфө (ҡала)]]
-[[be:Горад Уфа]]
-[[be-x-old:Уфа]]
-[[bg:Уфа]]
-[[br:Oufa (kêr)]]
-[[bs:Ufa]]
-[[ca:Ufà]]
-[[cu:Оу́фа]]
-[[cv:Ĕпхӳ]]
-[[da:Ufa]]
-[[de:Ufa (Stadt)]]
-[[en:Ufa]]
-[[eo:Ufa]]
-[[es:Ufá]]
-[[et:Ufa]]
-[[fa:اوفا]]
-[[fi:Ufa]]
-[[fr:Oufa]]
-[[he:אופה (רוסיה)]]
-[[hi:ऊफ़ा]]
-[[hr:Ufa]]
-[[hu:Ufa]]
-[[id:Ufa]]
-[[is:Ufa]]
-[[it:Ufa (città)]]
-[[ja:ウファ]]
-[[ka:უფა]]
-[[kk:Үфі]]
-[[ko:우파 (도시)]]
-[[kv:Уфа]]
-[[lt:Ufa]]
-[[lv:Ufa]]
-[[ms:Ufa]]
-[[nl:Oefa]]
-[[nn:Ufa]]
-[[no:Ufa (by)]]
-[[os:Уфа]]
-[[pl:Ufa]]
-[[pt:Ufa]]
-[[qu:Ufa]]
-[[ro:Ufa]]
-[[ru:Уфа]]
-[[sk:Ufa]]
-[[sr:Уфа]]
-[[sv:Ufa]]
-[[tg:Уфа]]
-[[tl:Ufa]]
-[[tr:Ufa]]
-[[uk:Уфа]]
-[[vo:Ufa]]
-[[zh:烏法]]

Ruská federace

Subjekty Ruské federace

Republiky	Adygejsko (Majkop) Altaj (Gorno-Altajsk) Baškortostán (Ufa) Burjatsko (Ulan-Ude) Čečensko (Grozný) Čuvašsko (Čeboksary) Dagestán (Machačkala) Chakasie (Abakan) Ingušsko (Magas) Kabardsko-Balkarsko (Nalčik) Kalmycko (Elista) Karačajsko-Čerkesko (Čerkesk) Karélie (Petrozavodsk) Komi (Syktyvkar) Krym (Simferopol)¹ Marijsko (Joškar-Ola) Mordvinsko (Saransk) Sacha (Jakutsk) Severní Osetie-Alanie (Vladikavkaz) Tatarstán (Kazaň) Tuva (Kyzyl) Udmurtsko (Iževsk)

Kraje	Altajský (Barnaul) Chabarovský (Chabarovsk) Kamčatský (Petropavlovsk-Kamčatskij) Krasnodarský (Krasnodar) Krasnojarský (Krasnojarsk) Permský (Perm) Přímořský (Vladivostok) Stavropolský (Stavropol) Zabajkalský (Čita)

Oblasti	Amurská (Blagověščensk) Archangelská (Archangelsk) Astrachaňská (Astrachaň) Bělgorodská (Bělgorod) Brjanská (Brjansk) Čeljabinská (Čeljabinsk) Irkutská (Irkutsk) Ivanovská (Ivanovo) Jaroslavská (Jaroslavl) Kaliningradská (Kaliningrad) Kalužská (Kaluga) Kemerovská (Kemerovo) Kirovská (Kirov) Kostromská (Kostroma) Kurganská (Kurgan) Kurská (Kursk) Leningradská (Petrohrad) Lipecká (Lipeck) Magadanská (Magadan) Moskevská (Moskva) Murmanská (Murmansk) Nižněnovgorodská oblast (Nižnij Novgorod) Novgorodská (Veliký Novgorod) Novosibirská (Novosibirsk) Omská (Omsk) Orelská (Orel) Orenburská (Orenburg) Penzenská (Penza) Pskovská (Pskov) Rjazaňská (Rjazaň) Rostovská (Rostov na Donu) Sachalinská (Južno-Sachalinsk) Samarská (Samara) Saratovská (Saratov) Smolenská (Smolensk) Sverdlovská (Jekatěrinburg) Tambovská (Tambov) Tomská (Tomsk) Tverská (Tver) Tulská (Tula) Ťumeňská (Ťumeň) Uljanovská (Uljanovsk) Vladimirská (Vladimir) Volgogradská (Volgograd) Vologdská (Vologda) Voroněžská (Voroněž)

Federální města	Moskva Petrohrad Sevastopol¹

Autonomní oblast	Židovská (Birobidžan)

Autonomní okruhy	Čukotský (Anadyr) Chantymansijský – Jugra (Chanty-Mansijsk)² Jamalo-něnecký (Salechard)² Něnecký (Narjan-Mar)³

¹ Anexe Ruskem mezinárodně neuznána a považováno za součást Ukrajiny. ² Spravováno orgány Ťumeňské oblasti ³ Spravováno orgány Archangelské oblasti