Přeskočit na obsah

Masakr Kavkazanů: Porovnání verzí

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Smazaný obsah Přidaný obsah
návrh
viz diskuse
Řádek 1: Řádek 1:
{{Neutralita}}
{{Neutralita}}
{{Sloučit|Kavkazská válka|tam}}
{{Sloučit|Kavkazská válka|tam}}
{{Přesunout|Genocida Kavkazanů|První genocida Kavkazanů|Demografická historie severokavkazských národů|komentář=}}
{{Přesunout|Genocida Kavkazanů|První genocida Kavkazanů|komentář=}}
'''Genocida Kavkazanů''' nebo '''Kavkazská genocida''' ({{Vjazyce2|en|Caucasian Genocide}})<ref name="Caucasian Genocide" /> je označení zločinů proti lidskosti spáchané cíleným vyvoláváním hladomorů a nehumánním zacházením s civilním obyvatelstvem [[Kavkaz]]u ruskou armádou v době kolonizace tohoto území [[Ruské impérium|carským Ruskem]] v [[19. století]] za [[Kavkazská válka|Kavkazské války]] v&nbsp;letech 1817–1864. Pojem ''Genocida Kavkazanů'' včetně požadavku na jeho uznání byl deklarovaný na ''Druhé mezinárodní konferenci Kavkazanů'' v roce 2014.<ref name="Caucasian Genocide" /> [[Vladimír Baar]], profesor katedry sociální geografie [[Ostravská univerzita v Ostravě|univerzity v Ostravě]], použil pro označení genocidy Kavkazanů pojem '''genocida severokavkazských autochtonních národů'''.<ref name="Baar" />
'''Genocida Kavkazanů''' nebo '''Kavkazská genocida''' ({{Vjazyce2|en|Caucasian Genocide}})<ref name="Caucasian Genocide" /> je označení zločinů proti lidskosti spáchané cíleným vyvoláváním hladomorů a nehumánním zacházením s civilním obyvatelstvem [[Kavkaz]]u ruskou armádou v době kolonizace tohoto území [[Ruské impérium|carským Ruskem]] v [[19. století]] za [[Kavkazská válka|Kavkazské války]] v&nbsp;letech 1817–1864. Pojem ''Genocida Kavkazanů'' včetně požadavku na jeho uznání byl deklarovaný na ''Druhé mezinárodní konferenci Kavkazanů'' v roce 2014.<ref name="Caucasian Genocide" /> [[Vladimír Baar]], profesor katedry sociální geografie [[Ostravská univerzita v Ostravě|univerzity v Ostravě]], použil pro označení genocidy Kavkazanů pojem '''genocida severokavkazských autochtonních národů'''.<ref name="Baar" />



Verze z 2. 6. 2016, 17:20

Genocida Kavkazanů nebo Kavkazská genocida (anglicky Caucasian Genocide)[1] je označení zločinů proti lidskosti spáchané cíleným vyvoláváním hladomorů a nehumánním zacházením s civilním obyvatelstvem Kavkazu ruskou armádou v době kolonizace tohoto území carským Ruskem v 19. století za Kavkazské války v letech 1817–1864. Pojem Genocida Kavkazanů včetně požadavku na jeho uznání byl deklarovaný na Druhé mezinárodní konferenci Kavkazanů v roce 2014.[1] Vladimír Baar, profesor katedry sociální geografie univerzity v Ostravě, použil pro označení genocidy Kavkazanů pojem genocida severokavkazských autochtonních národů.[2]

Celkový počet padlých v boji, civilních obětí a obětí při deportacích byl podle některých ruských zdrojů kolem dvou milionů.[3] Jiné zdroje (Baar, Švankmajer)[2][4][5] uvádí osm milionů lidí, což by činilo polovinu kavkazské populace. Nejvíce zdecimovaným etnikem byli Čerkesové.[2] Národem, který kladl největší odpor, byli Čečenci.

Situace

Mapa Kavkazu po roce 1801. Území Ruského impéria označeno zeleně.

Anexí části Gruzie v roce 1801 expandovalo Ruské impérium do Zakavkazska, ale rozlehlé oblasti severně od hřebene Velkého Kavkazu mu stále nepatřily. Na vývoj v regionu měla zásadní vliv drinopolská smlouva, podle níž Turecko přiznalo Ruskému impériu právo na černomořské pobřeží od řeky Kubáň po přístav Poti. V západní části Kavkazu se Čerkesové začali proti této smlouvě a ruské nadvládě vojensky bránit.[2] Ve východní části Kavkazu se v letech 1831-1859 Rusům postavil avarský imám Osman Šamil, který sjednotil Čečence, Avary a další národy v boji proti Rusům. V roce 1845, pod velením Bajsangura Benojského z Dagestánu, urpěla Voronzovova armáda drtivou porážku a ruské vojsko bylo vyhnáno ze svých pevností v Čečensku a Dagestánu. Povstání skončilo zajetím Osmana Šamila v roce 1859, když Šamilova armáda nemohla odolat nově posílené ruské armádě o síle 240.000 mužů.[6][7] Za krymské války (1853-56) ruská aktivita poklesla.

Invaze

V roce 1862 začala invaze, při které se Rusové pokusili hladomory vyhladit místní národy, vypalovali lesy a ničili úrodu.

Dne 20. května 1833 publikoval generál Alexej Veljaminov (1785-1838, rusky Алексей Александрович Вельяминов) svou zprávu, v níž píše:

Postupný zábor nepřátelské země pevnostmi a kozáckými osadami pozvolna vyčerpá síly místních obyvatel, kteří budou omezeni v pohybu a nebudou schopni útočit. Ale vedena pouze těmito prostředky bude válka trvat dlouho, třicet let, a proto je dobré uplatnit druhý způsob. Místní obyvatelstvo je naprosto závislé na úrodě. Proto je třeba každý podzim ničit jejich pole, když úroda uzraje, a během pěti let umřou hlady. K realizaci tohoto plánu je třeba šesti kolon, z nichž v každé bude 6 tisíc pěšáků, tisíc kozáků a 24 děl, atd.

Území bylo dobyto v roce 1864.

Kavkazská genocida

Použití pojmu genocida pro toto období není jednotné a podle jednotlivých autorů se liší.

Některé zdroje hovoří o genocidě kavkazského obyvatelstva jako celku[1], případně toto období označují za dobu první genocidy kavkazského obyvatelstva.[4][2]

Požadavek na uznání genocidy Kavkazanů jako celku byl deklarován reprezentanty čečenského, čerkeského, dagestánského, tatarského a turkického původu v roce 2014 na Druhé mezinárodní konferenci Kavkazanů při příležitosti 150. výročí.[1] Baar označuje genocidu Kavkazanů pojmem genocida severokavkazských autochtonních národů.[2]

Jiné zdroje hovoří o genocidě kavkazských národů odděleně, a to o genocidě Čerkesů, genocidě Čečenců a genocidě Abcházců.

Genocida Čerkesů

Související informace naleznete také v článku Etnická čistka Čerkesů.
  • Gruzínský parlament odhlasoval absolutní většinou (90 hlasů k nule) rezoluci prohlašující, že masové vraždění Čerkesů carským Ruskem ve druhé polovině 19. století uznává jako genocidu.[8][9][10][11][12]

Genocida Čečenců

Geneze na 150 let trvajícího konfliktu mezi Ruskem a Čečenskem jako pro Rusko "nejsilnějšího a nejnebezpečnějšího národa" bývá označována za genocidu Čečenců.[14] Ačkoliv ruská oficiální místa dokazují, že cílem Ruska po staletí bylo mírové vyřešení konfliktu a přizpůsobení (asimilace) Čečenců, cílem ruské imperiální politiky bylo definitivní ovládnutí Kavkazu i za cenu vyhlazení čečenského národa.[14]

„Sebemenší neposlušnost a vaše auly budou zničeny, vaše rodiny prodány do hor, zajatci pověšeni, vesnice vypáleny, ženy a děti zmasakrovány!“

„Nezastavím se, dokud jediný Čečenec zůstane na živu!“

„Chci, aby hrůza mého jména chránila naše hranice účinněji, než řetězec našich pevností, aby mé slovo se pro domorodce stalo zákonem ještě rozhodnějším než smrt!“

— Alexej Petrovič Jermolov, citováno dle[6]

Jiné zdroje hovoří o genocidě Čečenců až v pozdějším období za sovětské éry.[3]

Genocida Abcházců

Dne 15. října 1997 navrhlo národní shromáždění Ruskem uznané Republiky Abcházie přijmout v rámci rezoluce O deportaci Abcházců v 19. století (rusky Об акте депортации абхазов (абаза) в XIX веке) prohlášení, že masové vyhlazování a vyhánění Abcházců do Osmanské říše je genocidou - zločinem proti lidskosti. Národní shromáždění schválilo uvedenou rezoluci ve znění, že koloniální politika Ruska způsobila genofondu abcházského národa nenapravitelné škody. V boji za svobodu a nezávislost byla tehdy část národa fyzicky zlikvidována a 80 % přeživších vyhnáno do Osmanské říše.[15]

Reference

  1. a b c d Caucasian Genocide should be granted [online]. imkander.org.tr, 2014-05-22, rev. 2016-05-01. Dostupné online. (anglicky) 
  2. a b c d e f BAAR, Vladimír. Národy na prahu 21. století: emancipace nebo nacionalismus?. Ostrava: 1. vyd. Ostrava Šenov u Ostravy : Ostravská univerzita : Tilia, 2002. 415 s. ISBN 80-86101-66-5. S. 123. 
  3. a b Čečensko - stručná historie [online]. CHECHNYA.cz [cit. 2016-05-03]. Dostupné online. 
  4. a b ŠVANKMAJER, Milan. Dějiny Ruska. Praha: Nakladatelství Lidové noviny, 2004. 602 s. ISBN 80-7106-658-3. S. 237. 
  5. ZIEGLER, Jan. Miliony zavražděných v historii ruských expanzí zřejmě nevadí [online]. virtually.cz, 2012-12-04 [cit. 2016-05-03]. Dostupné online. 
  6. a b MAASS, Ekkehard; KUBANEK, Bettina. Chechnya. War and history. 400 Years of Colonial Conquest – 400 Years of Resistance. Berlin: Deutsch-Kaukasische Gesellschaft e.V. © 2003, 2006. 415 s. S. 123. 
  7. MACHÁLEK, Vít. Z dějin Kavkazu [online]. virtually.cz [cit. 2016-05-03]. Dostupné online. 
  8. Georgia Recognizes 'Circassian Genocide' [online]. Civil Georgia, 2011-05-20 [cit. 2016-05-03]. Dostupné online. 
  9. Georgia Says Russia Committed Genocide in 19th Century. New York Times. May 20, 2011
  10. HILDEBRANDT, Amber. Russia's Sochi Olympics awakens Circassian anger. www.cbc.ca. CBC News, 2012-08-14. Dostupné online [cit. 2012-08-15]. 
  11. Georgia Recognizes ‘Circassian Genocide’. Civil Georgia. May 20, 2011
  12. Recognizes Russian 'Genocide' Of Ethnic Circassians. Radio Free Europe/Radio Liberty. May 20, 2011
  13. ОБ ОСУЖДЕНИИ ГЕНОЦИДА АДЫГОВ (ЧЕРКЕСОВ) В ГОДЫ РУССКО-КАВКАЗСКОЙ ВОЙНЫ N 977-XII-В [online]. Nejvyšší sovět Kabardsko-Balkarké sovětské republiky, 1992-02-07 [cit. 2016-05-03]. Dostupné online. (rusky) 
  14. a b NADSKAKULA, Olga. The Person and the Challenges, Volume 3 (2013) Number 2, The Genocide of Chechens in the Context of Russian-Chechen Conflict. Krakov: The Pontifical University of John Paul II, 2013. ISBN 80-86101-66-5. S. 51–63. 
  15. ДЖИНДЖОЛИЯ, С. Правительства Кабардино-Балкарии, Абхазии и Адыгеи о геноциде [online]. 1997-10-15 [cit. 2016-05-07]. Dostupné online. (rusky)