Přeskočit na obsah

Šinjó (1943)

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Šinjó
Šinjó
Základní údaje
Vlajka
Typeskortní letadlová loď
UživateléJaponské císařské námořnictvo
Zahájení stavby1933
Spuštěna na voduprosinec 1934
Uvedena do služby1935 (Scharnhorst)
15. prosince 1943 (Šinjó)
Osudpotopena 17. listopadu 1944
PředchůdceKaijó
Takticko-technická data
Výtlak17 500 t (plný)
20 916 t (standardní)[1]
Délka189,4 m (max.)
Šířka25,6 m
Ponor8,18 m
Pohon2 parní turbíny, 4 kotle
2 lodní šrouby
26 000 hp
Rychlost22 uzlů
Posádka942
Výzbroj127mm kanón typu 89 (4×2)
30× 25mm kanón typu 96 (10×3)
Elektronika21-go
Letadla33

Šinjó (japonsky: 神鷹) byla eskortní letadlová loď japonského císařského námořnictva z doby druhé světové války. Vznikla přestavbou velké pasažérské lodě. Ve službě byla v letech 1943–1944. Dne 17. listopadu 1944 byla potopena zásahem čtyř torpéd vypuštěných americkou ponorkou USS Spadefish (SS-411).[1]

Plavidlo bylo postaveno německou loděnicí DeSchiMAGBrémách jako pasažérská loď Scharnhorst (18 184 BRT) společnosti Norddeutscher Lloyd. Stavba byla zahájena roku 1933, v prosinci 1934 byla loď spuštěna na vodu a v roce 1935 zahájila provoz. Po vypuknutí druhé světové války plavidlo uvázlo v Kobe. Japonské námořnictvo jej v roce 1942 koupilo se záměrem využívat jej jako vojenský transport. Po ztrátě čtyř letadlových lodí v bitvě u Midway však bylo rozhodnuto o přestavbě na letadlovou loď. Přestavbu provedla v letech 1942–1943 loděnice v Kure. Do služby loď vstoupila 15. prosince 1943.[1]

Konstrukce

[editovat | editovat zdroj]

Plavidlo mělo průběžnou letovou palubu s doprava skloněným komínem. S hangárem byla spojena dvojicí výtahů. Neseno mohlo být až 33 letounů. Neneslo pancéřování, ale bylo vybaveno protitorpédovou obšívkou. Výzbroj tvořilo osm 127mm kanónů typu 89 a třicet 25mm kanónů typu 96. Během služby byla protiletadlová výzbroj posílena o dalších dvacet 25mm kanónů. Pohonný systém tvořily čtyři kotle Schichau a dvě parní turbíny AEG o výkonu 26 000 hp, pohánějící dva lodní šrouby. Nejvyšší rychlost dosahovala 22 uzlů.[1]

  1. a b c d SHINYO escort aircraft carrier (1935/1943) [online]. Navypedia.org [cit. 2019-03-06]. Dostupné online. (anglicky) 

Literatura

[editovat | editovat zdroj]
  • PEJČOCH, Ivo; NOVÁK, Zdeněk; HÁJEK, Tomáš. Válečné lodě 4. Praha: Naše vojsko, 1993. 374 s. ISBN 80-206-0357-3. 

Související články

[editovat | editovat zdroj]

Externí odkazy

[editovat | editovat zdroj]