Přeskočit na obsah

Der Spiegel

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Der Spiegel
Sídlo týdeníku Der Spiegel v Hamburku
Sídlo týdeníku Der Spiegel v Hamburku
Základní informace
Datum založení1947
Jazykněmčina
Periodicitakaždý týden
Země původuNěmeckoNěmecko Německo
Sídlo redakceHamburk, Německo
Klíčové osoby
VydavatelSpiegel-Verlag Rudolf Augstein GmbH & Co. KG
ŠéfredaktorRudolf Augstein (1947–1958), Hans Detlev Becker (1959–1961), Johannes K. Engel (1962–1968), Claus Jacobi (1962–1968), Leo Brawand (1962–1963), Günter Gaus (1969–1973), Erich Böhme (1973–1989), Werner Funk (1986–1991), Hans Werner Kilz (1990–1994) a Steffen Klusmann (2018–2023)
Odkazy
ISSN0038-7452 a 2195-1349
WebOficiální web
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Der Spiegel (doslova Zrcadlo) je německý týdeník vydávaný v Hamburku. Patří k největším evropským zpravodajským týdeníkům, jeho týdenní náklad dosahuje zhruba milion výtisků. Je mimo jiné znám svou investigativní činností, která spustila řadu politických afér, a bojem za svobodu tisku.

Der Spiegel vyšel poprvé 4. ledna 1947 v nákladu 15 000 výtisků jako nástupce staršího týdeníku Diese Woche („Tento týden“). Ten vznikl za pomoci britské okupační správy. Název se změnil, když tiskový orgán přešel do německých rukou a jeho šéfredaktorem se stal Rudolf Augstein, který v této funkci vydržel desetiletí a byl také většinovým vlastníkem. Náklad týdeníku poměrně rychle rostl, v roce 1961 už byl 437 000.

Následně se v roce 1962 odehrála slavná „Spiegel-Affäre“, když německý ministr obrany Franz Josef Strauß zareagoval na kritiku Bundeswehru zahájením vyšetřování, které zahrnovalo zatčení předních editorů včetně autora článku Conrada Ahlerse a jejich obvinění ze zrady. Protože se obvinění ukázala jako nepodložená, aféra skončila odstoupením ministra Strausse a výrazným zvýšením popularity a prestiže týdeníku.

Se znovusjednocením Německa, kdy se mohl začít prodávat v bývalém Východním Německu, překonal Der Spiegel hranici jednoho miliónu výtisků.

Investigativní novinářství

[editovat | editovat zdroj]

Der Spiegel je pověstný odhalováním politických afér a skandálů.

V roce 2013 Der Spiegel uvedl, že z tajných dokumentů, které má magazín k dispozici vyplývá, že americké rozvědky NSA a CIA měly během funkčních období administrativ prezidentů George W. Bushe a Baracka Obamy v Praze společné tajné pracoviště, které s dalšími pobočkami v 18 jiných evropských městech zajišťovalo odposlech evropských politiků. Tajné špionážní pracoviště, které nebylo legálně nahlášeno, bylo i na velvyslanectví USA v Berlíně.[1]

Kontroverze

[editovat | editovat zdroj]

V listopadu 2016 označil Der Spiegel nově zvoleného amerického prezidenta Donalda Trumpa za nebezpečně nezkušeného a rasistického muže, lháře a demagoga, který ohrožuje demokracii na celém světě a který byl vynesen do Bílého domu armádou bílých Američanů z dělnické vrstvy a střední třídy. Podle magazínu se 60 milionů Američanů volbou pro Trumpa zachovalo „stupidně“. Šéfredaktor magazínu Klaus Brinkbäumer Trumpa nepřímo přirovnal k Adolfu Hitlerovi, když napsal, že Trumpova slova byla stejně „hrubá“ jako ta, která zaznívala v Německu před 80 lety.[2]

Claas Relotius

[editovat | editovat zdroj]

Koncem roku 2018 otřáslo důvěryhodností týdeníku Der Spiegel odhalení, že jeden z jeho novinářů, 33letý Claas Relotius (od roku 2017 kmenový zaměstnanec), který za své články získal v průběhu posledních let mnohá ocenění, si ve skutečnosti řadu článků zásadním způsobem domýšlel a dokresloval, vkládal do nich vymyšlené pasáže s fiktivními příběhy a citace neexistujících osobností. [3][4]

V tomto článku byl použit překlad textu z článku Der Spiegel na anglické Wikipedii.

  1. "Americké rozvědky měly v Praze tajné pracoviště, píše časopis Der Spiegel". Hospodářské noviny. 26. října 2010.
  2. "An Absurd and Dangerous President". Der Spiegel. 13. listopadu 2016.
  3. pet. Jsme na dně, oznámil časopis Der Spiegel po zjištění, že si uznávaný redaktor ve velkém vymýšlel. ČT24 [online]. 2018-12-19 [cit. 2018-12-22]. Dostupné online. 
  4. Hvězdný redaktor německého Spiegelu způsobil skandál. Reportáže si vymýšlel. Novinky.cz [online]. Borgis, 2018-12-21 [cit. 2018-12-22]. Dostupné online. 

Související články

[editovat | editovat zdroj]

Externí odkazy

[editovat | editovat zdroj]