Přeskočit na obsah

Gerova marka

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Gerova marka
Marca Geronis (la)
 Polabští Slované kolem 920965 Saská východní marka 
Geografie
Mapa
Gerova marka (čárované) severně od Čech
Merseburg (rezidence markraběte)
Obyvatelstvo
Státní útvar
Východofranská říšeVýchodofranská říše Východofranská říše
Státní útvary a území
Předcházející
Polabští Slované Polabští Slované
Následující
Saská východní marka Saská východní marka

Gerova marka (latinsky Marca Geronis) byl rozsáhlý stát na východní hranici Východofranské říše v 10. století. Byla pojmenována podle markraběte Gera a jejím úkolem bylo bránit východní hranici před Slovany. V roce 965 po smrti Gera byla marka přeorganizována v (Saskou) Východní marku, resp. několika menších marek v jedné. Někteří historikové považují oba státní útvary za jeden a tentýž.

Gerova marka byla založena kolem roku 939 za vlády franského krále Oty I. na dobytém území Polabských Slovanů (Srbů) východně od saské hranice podél řek Labe a Sály. Tyto nově získané území byly svěřeny pod vládu ostfálského velmože Gera, hraběte z Nordthüringgau, jemuž byl udělen titul markraběte. Gerovým úkolem bylo vybírat tributy od porobených slovanských kmenů a potlačovat případné nepokoje a vzpoury v pohraničních oblastech, v čemž ho později vystřídal Heřman Billung. Ještě v roce 963 podnikl Gero již v pokročilém věku válečné tažení proti lužickým kmenům u hranic s Polskem Měška I., záhy na to v roce 965 umírá bez dědice a celá země je přeorganizována do podoby (Saské) Východní marky.