Přeskočit na obsah

Maniraptora

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie

Maniraptora („lupiči s rukou“) je velmi rozsáhlý klad célurosaurních teropodů (převážně masožravých dinosaurů) a také všech vyhynulých i současných ptáků.[1]

Jde o klad užívaný ve fylogenetické taxonomii k označení ptáků a dinosaurů, kteří jsou jejich nejbližší příbuzní. Zahrnuje hlavní podskupiny Alvarezsauroidea, Deinonychosauria, Oviraptorosauria, Therizinosauria a Avialae. Je sesterskou skupinou k Ornithomimosauria, s níž tvoří více inkluzivní klad Maniraptoriformes. Příslušníci tohoto kladu se poprvé objevili nejpozději během období střední jury[2] (patří sem například i proslulý rod Archaeopteryx) a dodnes existují v podobě více než 9000 druhů ptáků[3].

Klady Oviraptorosauria a Paraves spadají zároveň do kladu Pennaraptora.

Jejich hlavním znakem je prodloužená paže přední končetiny a tzv. poloměsíčitá kost na zápěstí. Dále přítomnost kosti sáňkové (furkuly), pevného ocasu a peří.[4] Známými vymřelými zástupci jsou např. Deinonychus, Velociraptor, Oviraptor, Therizinosaurus ad. Extrémní tvarové i druhové rozmanitosti dosáhli zejména v podobě ptáků.

Mikrostruktura fosilních vajec druhohorních maniraptorů je zkoumána v posledních letech. V případě ootaxonu Protoceratopsidovum se jedná s největší pravděpodobností o vajíčka neznámého druhu deinonychosaurního teropoda.[5]

Klad Maniraptora stanovil v roce 1986 paleontolog Jacques Gauthier. V roce 1999 tuto skupinu zahrnul do kladu Tyrannoraptora paleontolog Paul C. Sereno.

Maniraptora

Alvarezsauria

unnamed

Therizinosauria

Pennaraptora

Oviraptorosauria

Paraves

Scansoriopterygidae

Eosinopteryx

Eumaniraptora

Aurornis

Jinfengopteryx

Dromaeosauridae

Troodontidae

Avialae


  1. https://hradec.rozhlas.cz/vladimir-socha-vsichni-dnesni-ptaci-jsou-prezivajici-dinosauri-ti-tak-vlastne-8151797
  2. Simon Wills, Charlie J. Underwood & Paul M. Barrett (2023). Machine learning confirms new records of maniraptoran theropods in Middle Jurassic UK microvertebrate faunas. Papers in Palaeontology. 9 (2): e1487. doi: https://doi.org/10.1002/spp2.1487
  3. SOCHA, Vladimír. Archaeopteryx a evoluční teorie. OSEL.cz [online]. 2. června 2022. Dostupné online.  (česky)
  4. Yurika Uno & Tatsuya Hirasawa (2023). Origin of the propatagium in non-avian dinosaurs. Zoological Letters. 9: 4. doi: https://doi.org/10.1186/s40851-023-00204-x
  5. Seung Choi, Daniel E. Barta, Miguel Moreno-Azanza, Noe-Heon Kim, Colin A. Shaw & David J. Varricchio (2022). Microstructural description of the maniraptoran egg Protoceratopsidovum. Papers in Palaeontology. 8 (2): e1430. doi: https://doi.org/10.1002/spp2.1430

Literatura

[editovat | editovat zdroj]
  • Czerkas, S. A., and Yuan, C. (2002). "An arboreal maniraptoran from northeast China." Pp. 63-95 in Czerkas, S.J. (Ed.), Feathered Dinosaurs and the Origin of Flight. The Dinosaur Museum Journal 1. The Dinosaur Museum, Blanding, U.S.A.
  • Norell, M. A., Clark, J. M., Turner, A. H., Makovicky, P. J., Barsbold, R., and Rowe, T. (2006). "A new dromaeosaurid theropod from Ukhaa Tolgod (Omnogov, Mongolia)." American Museum Novitates, 3545: 1-51.
  • Sereno, P. C., McAllister, S., and Brusatte, S. L. (2005). "TaxonSearch: a relational database for suprageneric taxa and phylogenetic definitions." PhyloInformatics, 8: 1-21.
  • Matthew M. Rhodes, Donald M. Henderson & Philip J. Currie (2021). Maniraptoran pelvic musculature highlights evolutionary patterns in theropod locomotion on the line to birds. PeerJ. 9: e10855. doi: https://doi.org/10.7717/peerj.10855

Externí odkazy

[editovat | editovat zdroj]