Přeskočit na obsah

Otto Wegener

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Otto Wegener
Narození20. ledna 1849
Helsingborg
Úmrtí4. února 1924 (ve věku 75 let)
8. pařížský obvod
Místo pohřbeníHřbitov Père-Lachaise (1924–2002)
kostnice Père-Lachaise (od 2002)
Povolánífotograf
Oceněnírytíř Řádu čestné legie (1914)
komandér Řádu slávy
Commemorative medal of the 1870–1871 War
Logo Wikimedia Commons multimediální obsah na Commons
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Otto Wegener (20. ledna 1849, Helsingborg4. února 1924, Paříž)[1][2] byl francouzský portrétní fotograf švédského původu.

Životopis

[editovat | editovat zdroj]

Když mu bylo osmnáct, přestěhoval se do Paříže, aby si otevřel fotografický ateliér. Kde a jak se fotografii naučil, není známo. Rychle si získal pověst profesionála; specializující se na fotografie kulturních a zábavních osobností. Svá díla podepisoval „OTTO“ zlatými písmeny, aby odpovídal nápisu nad dveřmi jeho studia. Nakonec svým podnikem obsadil čtyři patra budovy.[3]

Fotografii učil prince Evžena Švédského, vévodu z Närke a Edward Steichen byl jedním z jeho asistentů. Nejslavnější jsou jeho portréty Isadory Duncanové, Marcela Prousta, který byl také jeho přítel, a Paula Verlaina, který umělci pózoval v roce 1893 jako součást své přípravy stát se kandidátem na členství ve Francouzské akademii.

Účastnil se mnoha výstav; ve Francii i v zahraničí. Požár v jeho ateliéru v roce 1916 způsobil značné škody.[4] Přestože znal fotografa Eugèna Piroua, nikdy s ním nebyl profesionálně spojen, jak se často mylně předpokládá. K chybě došlo poté, co bratři Georges a Oscar Mascré začali bez jeho svolení používat Pirouovo jméno a později inzerovali jako „Otto-Pirou“, což je zjevný odkaz na Wegenera.[5]

Přestože mu byly uděleny dvě zlaté medaile, ve svých propagačních materiálech se o nich nikdy nezmínil. Většina jeho děl byla ve „kabinetním“ formátu (14,5x10 cm) nebo větším. Jen velmi málo jich je v populárním formátu carte de visite.

Měl tři syny, včetně Maurice Otto Wegenera (1875–1918), začínajícího umělce, který údajně zemřel na fyzické a duševní vyčerpání v důsledku války.[6]

Vybraná díla

[editovat | editovat zdroj]

V tomto článku byl použit překlad textu z článku Otto Wegener na anglické Wikipedii.

  1. Le Figaro, 6 février 1924
  2. Répertoire annuel d'inhumation, 7. února 1924, n03551, s. 14
  3. Otto Wegener @ Pär Rittsel: fotohistoriska, Il aurait occupé 4 étages dans cet immeuble. (anglicky) na stránkách Rittsel.weebly.com
  4. Le Figaro, 24. února 1916
  5. Camille Blot-Wellens, „Eugène Pirou, portraitiste de la Belle Époque “, in Revue de la Bibliothèque nationale de France, n° 50, 24. září 2015, s. 87–93.
  6. Cf. Le Temps, 11. dubna 1918, s. 4, Online

Externí odkazy

[editovat | editovat zdroj]