Přeskočit na obsah

Viktor Troicki

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Viktor Troicki
Виктор Троицки
Viktor Troicki na US Open 2016
Viktor Troicki na US Open 2016
PřezdívkaVik
StátSrbskoSrbsko Srbsko
Datum narození10. února 1986 (38 let)
Místo narozeníBělehrad, Jugoslávie
BydlištěBělehrad, Srbsko
Výška193 cm
Hmotnost86 kg
Profesionál od2006
Ukončení kariéry2021
Držení raketypravou rukou, bekhend obouruč
Výdělek9 265 938 USD
Tenisová raketaPrince
Babolat
Dvouhra
Poměr zápasů293–269
Tituly3 ATP, 2 challengery, 3 Futures
Nejvyšší umístění12. místo (6. června 2011)
Dvouhra na Grand Slamu
Australian Open3. kolo (2011, 2015, 2016, 2017)
French Open4. kolo (2011, 2013, 2016)
Wimbledon4. kolo (2012, 2015)
US Open3. kolo (2008, 2015, 2017)
Velké turnaje ve dvouhře
Olympijské hry1. kolo (2012, 2016)
Čtyřhra
Poměr zápasů111–153
Tituly1 ATP, 1 challenger, 2 Futures
Nejvyšší umístění49. místo (25. října 2010)
Čtyřhra na Grand Slamu
Australian Open2. kolo (2017)
French Openčtvrtfinále (2008)
Wimbledon3. kolo (2009)
US Open2. kolo (2012)
Velké turnaje ve čtyřhře
Olympijské hry1. kolo (2012)
Týmové soutěže
Davis Cupvítěz (2010)
Údaje v infoboxu aktualizovány dne 8. únoru 2024
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Viktor Troicki (srbsky Виктор Троицки, * 10. února 1986 Bělehrad) je bývalý srbský tenista, který na profesionální okruh vstoupil v roce 2006. Na okruhu ATP Tour vyhrál tři turnaje ve dvouhře, když triumfoval na Kremlin Cupu 2010 po finálovém vítězství nad Marcosem Baghdatisem a Apia International Sydney 2015, kde porazil ve finále Kazacha Michaila Kukuškina. Jeden titul si připsal také ve čtyřhře z bangkockého PTT Thailand Open 2010, kde společně s Christopherem Kasem v boji o titul přehráli pár Erlich a Melzer. Na challengerech ATPokruhu ITF získal pět titulů ve dvouhře a tři ve čtyřhře.

Na žebříčku ATP byl ve dvouhře nejvýše klasifikován v červnu 2011 na 12. místě a ve čtyřhře pak v říjnu 2010 na 49. místě. Naposledy ho trénoval Jack Reader.

Na nejvyšší grandslamové úrovni se ve dvouhře nejdále probojoval do osmifinále na French Open 2011 a 2013, a také na travnatém Wimbledonu 2012. V mužské čtyřhře nejdále došel v páru s krajanem Jankem Tipsarevićem do čtvrtfinále French Open 2008.

V srbském daviscupovém týmu debutoval v roce 2008 utkáním 1. kola Světové skupiny proti Rusku, v němž podlehl Nikolaji Davyděnkovi a poté porazil Dmitrije Tursunova. Do uděleného 18měsíčního zákazu v červenci 2013 v soutěži nastoupil k patnácti mezistátním utkáním s bilancí 12–9 ve dvouhře a 4–1 ve čtyřhře. V Davisově poháru 2010 soutěž vyhrál, když byl členem družstva, které v bělehradském finále zdolalo Francii 3:2 na zápasy. Dvakrát vyhrál spolu se srbským týmem Světový pohár družstev na düsseldorfské antuce. Nejdříve při premiérovém startu Srbů v roce 2009 a podruhé v závěrečném ročníku mistrovství týmů roku 2012.

Srbsko také reprezentoval na Letních olympijských hrách 2012 v Londýně, kde v úvodním kole mužské dvouhry nestačil na jedenáctého nasazeného Španěla Nicoláse Almagra ve dvou setech. V soutěži mužské čtyřhry pak vytvořil osmý nasazený pár se singlovou světovou jedničkou Novakem Djokovićem. Srbská dvojice však skončila v prvním kole na raketách Švédů Johana Brunströma a Roberta Lindstedta po dvousetovém průběhu.

Mezinárodní tenisová federace mu od 24. července 2013 vyměřila 18měsíční zákaz startu na turnajích za neodevzdání vzorku krve, ale pouze moči na dubnovém Monte-Carlo Masters 2013. Arbitrážní soud CAS mu poté trest zkrátil na roční distanc do 21. července 2014.

Sportovní kariéru ukončil v roce 2021.[1]

Soukromý život

[editovat | editovat zdroj]

Má srbské a ruské kořeny. Jeho prarodiče z otcovy strany emigrovali do Srbského království v roce 1917 z ruských měst Tver a Rostov na Donu, kde žili.[2][3]

Zákaz startu na turnajích 2013–2014

[editovat | editovat zdroj]

Mezinárodní tenisová federace mu s platností od 24. července 2013 vyměřila 18měsíční zákaz startu na turnajích. Tento výrok se hráč dozvěděl na umagském Vegeta Croatia Open, kde musel odstoupit ze čtyřhry. Důvodem bylo neodevzdání vzorku krve, ale pouze moči na dubnovém Monte-Carlo Masters 2013. Krev odmítl poskytnout, protože se necítil dobře.[4] Troicki poté prohlásil, že se rozhodnutí pokusí zvrátit u sportovního arbitrážního soudu CAS, protože vzorky moči byly negativní a dodal: „Jsem nevinný. A taky zničený, nelhal jsem. Zachází se mnou jako se zločincem, přitom jsem žádný zločin nespáchal.“[5] Při nezkrácení 18měsíčního trestu by první následný turnaj odehrál na Australian Open 2015.[6]

Arbitrážní soud CAS (Court of Arbitration for Sport) mu poté trest zkrátil na roční distanc do 21. července 2014. Pro televizní kanál CNN sdělil: „Upřímně řečeno, byl to těžký rok. Bylo složité to zvládnout zejména psychicky, ale postupem času jsem se začal připravovat a trénovat a soustředil se na comeback.“ Na okruh ATP Tour se vrátil jako 842. hráč žebříčku vítězným utkáním s rakouským 55. mužem světové klasifikace Dominicem Thiemem,[7] s nímž první kolo odehrál v pondělí 21. července 2014 na švýcarském turnaji Crédit Agricole Suisse Open Gstaad.

Finále na okruhu ATP Tour

[editovat | editovat zdroj]
Legenda (před / od 2009)
D – dvouhra; Č – čtyřhra
Grand Slam (0)
Turnaj mistrů (0)
ATP Masters Series /
ATP Tour Masters 1000 (0)
ATP International Series Gold /
ATP Tour 500 (0)
ATP International Series /
ATP Tour 250 (3–6 D; 1–1 Č)

Dvouhra: 9 (3–6)

[editovat | editovat zdroj]
Stav č. datum turnaj povrch soupeř ve finále výsledek
Finalista 1. 17. srpna 2008 Washington, D.C., Spojené státy tvrdý Argentina Juan Martín del Potro 3–6, 3–6
Finalista 2. 4. října 2009 Bangkok, Thajsko tvrdý (h) Francie Gilles Simon 5–7, 3–6
Vítěz 1. 24. října 2010 Moskva, Rusko tvrdý (h) Kypr Marcos Baghdatis 3–6, 6–4, 6–3
Finalista 3. 15. ledna 2011 Sydney, Austrálie tvrdý Francie Gilles Simon 5–7, 6–7(4–7)
Finalista 4. 23. října 2011 Moskva, Rusko (2) tvrdý (h) Srbsko Janko Tipsarević 4–6, 2–6
Vítěz 2. 17. ledna 2015 Sydney, Austrálie (2) tvrdý Kazachstán Michail Kukuškin 6–2, 6–3
Finalista 5. 14. června 2015 Stuttgart, Německo tráva Španělsko Rafael Nadal 6–7(3–7), 6–3
Vítěz 3. 16. ledna 2016 Sydney, Austrálie (3) tvrdý Bulharsko Grigor Dimitrov 2–6, 6–1, 7–6(9–7)
Finalista 6. 7. února 2016 Sofie, Bulharsko tvrdý (h) Španělsko Roberto Bautista Agut 3–6, 4–6

Čtyřhra: 4 (2–2)

[editovat | editovat zdroj]
Stav č. datum turnaj povrch spoluhráč soupeři ve finále výsledek
Vítěz 1. 3. října 2010 Bangkok, Thajsko tvrdý (h) Německo Christopher Kas Izrael Jonatan Erlich
Rakousko Jürgen Melzer
6–4, 6–4
Finalista 1. 24. října 2010 Moskva, Rusko tvrdý (h) Srbsko Janko Tipsarević Rusko Igor Kunicyn
Rusko Dmitrij Tursunov
6–7(8–10), 3–6
Vítěz 2. 12. února 2017 Sofie, Bulharsko tvrdý (h) Srbsko Nenad Zimonjić Rusko Michail Jelgin
Rusko Andrej Kuzněcov
6–4, 6–4
Finalista 2. 13. ledna 2018 Sydney, Austrálie tvrdý Německo Jan-Lennard Struff Polsko Łukasz Kubot
Brazílie Marcelo Melo
3–6, 4–6

Finále soutěží družstev: 3 (3–0)

[editovat | editovat zdroj]
Stav č. datum soutěž povrch spoluhráči finalisté výsledek
Vítěz 1. 23. května 2009 Světový pohár družstev
Düsseldorf, Německo
antuka Srbsko Janko Tipsarević
Srbsko Nenad Zimonjić
Německo Rainer Schüttler
Německo Philipp Kohlschreiber
Německo Nicolas Kiefer
Německo Mischa Zverev
2–1
Vítěz 2. 3. – 5. prosince 2010 Davis Cup
Bělehrad, Srbsko
tvrdý (h) Srbsko Novak Djoković
Srbsko Janko Tipsarević
Srbsko Nenad Zimonjić
Francie Gaël Monfils
Francie Michaël Llodra
Francie Arnaud Clément
Francie Gilles Simon
3–2
Vítěz 3. 21. května 2012 Světový pohár družstev
Düsseldorf, Německo
antuka Srbsko Janko Tipsarević
Srbsko Nenad Zimonjić
Srbsko Miki Janković
Česko Tomáš Berdych
Česko Radek Štěpánek
Česko František Čermák
3–0

Postavení na konečném žebříčku ATP

[editovat | editovat zdroj]
Rok 2003 2004 2005 2006 2007 2008 2009 2010 2011 2012 2013 2014
Pořadí 958. 795. 343. 207. 122. 57. 29. 28. 22. 38. 75. 101.
Rok 2003 2004 2005 2006 2007 2008 2009 2010 2011 2012 2013 2014
Pořadí 1188. 1624. 495. 280. 259. 146. 70. 55. 75. 119. 162. 1265.

V tomto článku byl použit překlad textu z článku Viktor Troicki na anglické Wikipedii.

  1. ADDICOTT, Adam. Former Top 20 Player Viktor Troicki To Retire From Tennis [online]. 2021-04-29 [cit. 2024-02-06]. Dostupné online. (anglicky) 
  2. Троицки: я на половину русский!. www.newstube.ru [online]. [cit. 2013-07-30]. Dostupné v archivu pořízeném dne 2012-03-18. 
  3. February 2008 Ima još nade za nas![nedostupný zdroj] Večernje novosti
  4. Troicki neodevzdal krev ke kontrole, rok a půl si nezahraje [online]. Paříž: ČT sport, 2013-07-25 [cit. 2013-07-30]. Dostupné online. 
  5. Potrestaný Troicki se obrátí na sportovní soud [online]. Umag: ČT sport, 2013-07-26 [cit. 2013-07-30]. Dostupné online. 
  6. Associated Press. Tennis Player Viktor Troicki Banned 18 Months. The New York Times. New York, United States: The Times, July 25, 2013. Dostupné online [cit. 26 July 2013]. 
  7. Srb Troicki se po ročním zákazu vrací k tenisu. iDNES.cz [online]. 2014-07-20 [cit. 2014-07-21]. Dostupné online. 

Externí odkazy

[editovat | editovat zdroj]