bil

Z Wikislovníku
Skočit na navigaci Skočit na vyhledávání

čeština

[editovat]

výslovnost

[editovat]

homofony

[editovat]

dělení

[editovat]
  • bil

sloveso (1)

[editovat]

význam

[editovat]
  1. příčestí minulé jednotného čísla mužského rodu slovesa bít
    • Bil jste se za ty, kteří nemohou, a za ty, kteří nechtějí se bíti.[1]

sloveso (2)

[editovat]

význam

[editovat]
  1. druhá osoba jednotného čísla rozkazovacího způsobu slovesa bílit

synonyma

[editovat]
  1. bíli

dánština

[editovat]

výslovnost

[editovat]

podstatné jméno

[editovat]
  • rod společný

skloňování

[editovat]
Substantivum (i) Singulár Plurál
Neurčitý Určitý Neurčitý Určitý
Nominativ bil bilen biler bilerne
Genitiv bils bilens bilers bilernes

význam

[editovat]
  1. auto

norština (bokmål)

[editovat]

výslovnost

[editovat]

podstatné jméno

[editovat]
  • rod mužský

význam

[editovat]
  1. auto, automobil

norština (nynorsk)

[editovat]

výslovnost

[editovat]

podstatné jméno

[editovat]
  • rod mužský

význam

[editovat]
  1. auto, automobil

švédština

[editovat]

výslovnost

[editovat]

podstatné jméno

[editovat]
  • rod společný

skloňování

[editovat]
Substantivum (i) singulár plurál
neurč. urč. neurč. urč.
nominativ bil bilen bilar bilarna
genitiv bils bilens bilars bilarnas

význam

[editovat]
  1. auto, automobil

související

[editovat]

volapük

[editovat]

podstatné jméno

[editovat]

skloňování

[editovat]
Substantivum
pád singulár plurál
nominativ bil bils
genitiv bila bilas
dativ bile biles
akuzativ bili bilis
vokativ o bil o bils

význam

[editovat]
  1. pivo

související

[editovat]

poznámky

[editovat]
  1. Viktor Dyk: Anebo, Na hrob neznámého